Jak se zbavit deprese a úzkosti? Obnovit spojení!

Obsah

Do dep­rese se zpravid­la dostaneme, když se rozcházíme se svý­mi vnitřní­mi hod­no­ta­mi, když neděláme to, co nás láká, po čem toužíme, co je podle nás to správné a to pravé.

Pokud jste se někdy cítili na dně, jako by se nad Vámi i ve Vás stáh­la černá mrač­na a nechtěla ode­jít, je ten­to článek, který je ten­tokrát poj­mutý jako recen­ze jed­né kni­hy, určen právě Vám.

Spiso­va­tel Johann Hari, který trpěl dlouhá léta dep­re­se­mi a více jak deset let se na ně léčil, se ve své skvělé, přek­va­pivě vel­mi čtivé knížce Ztrá­ta spo­jení1, rozhodl odhalit pravé příčiny dep­rese. Zjis­til totiž, že tvrzení, že dep­rese je způ­sobe­na chemick­ou nerovnováhou, nedostateč­nou tvor­bou sero­ton­inu, je značně přehnané, a že vedle­jší účinky doprováze­jící léčení anti­de­pre­sivy jsou čas­to příliš velk­ou cenou, kter­ou není tře­ba platit.

Po podrob­ném průzku­mu studií anti­de­pre­siv přišel na to, že jejich výz­nam­ná část je ve skutečnos­ti place­bo efekt, a že přede­vším špat­ně nas­tavené propo­jení mezi far­ma­ceutick­ým průmyslem a západ­ní medicí­nou sto­jí za ten­dencí ignorovat vliv okolí na naše fyz­ické i duševní zdraví.

Jak deprese vznikají?

A jaké příčiny dep­rese tedy odhalil? Těch zásad­ních je celkem devět a všech­ny jsou for­mou odpo­jení se od vnitřních hod­not a společnosti:

Odpojení od smysluplné práce

Lidé pracu­jící na poz­icích s min­imál­ní­mi pravo­mo­ce­mi, autori­tou nebo možnos­t­mi něco změnit nebo samostat­ně vytvořit jsou méně společenští a mají mno­hem větší pravděpodob­nost výsky­tu deprese.

„Když je práce obo­hacu­jící, živ­ot je plnější, a to se odráží i v tom, co děláte mimo pra­cov­ní dobu. Ale když je práce otupu­jící, máte toho na kon­ci pra­cov­ního dne tak ako­rát dost. Prostě jste vyřízený.“

Odpojení od ostatních lidí

Studie ukazu­jí, že samo­ta a poc­it, že nikam nepatříte, zvyšu­jí úroveň hladiny kor­ti­zolu (hor­monu stre­su) na podob­né hod­no­ty, jako kdy­byste byli fyz­icky napadeni. Značně tak ovlivňu­jí fyz­ické zdraví (vyšší riziko úmrt­nos­ti, snížená imunita).

„Včela je zmatená, když ztratí svůj úl, a právě tak je i člověk ztra­cený, když při­jde o své spo­jení se skupinou.“

Odpojení od smysluplných hodnot

Konzum­ní společnost, ve které žijeme, nás odpo­ju­je od smyslu­plných hod­not. Zatím­co nákup značkového oblečení nebo nového auta nás uspoko­jí pouze dočas­ně, než budeme chtít ještě víc, a to znovu a znovu, uspoko­jení smyslu­plných hod­not nás skutečně pozvedne.

„Nez­dravé jíd­lo pokřivu­je naše tělo. Nez­dravé hod­no­ty křiví naši mysl. Mate­ri­al­is­mus je jako KFC pro duši.“

Odpojení v důsledku traumatu z dětství

Trau­ma v dět­ství je dalším fak­torem, který výz­nam­ně zvyšu­je pravděpodob­nost dep­rese v pozdějším věku. Pokud si takové trau­ma nepřiznáme, prob­lém jen prohlubu­jeme. Neměli bychom se jen ptát, co nám je, ale také na to, co se nám stalo.

Odpojení od společenské prestiže a respektu

Depre­si můžeme také více pozorovat ve společnos­tech s velký­mi sociál­ní­mi rozdíly.

„Když jsou rozdí­ly ve sta­tusu příliš velké, vytváří to poc­it mal­omyslnos­ti, které­mu nemůžeme uniknout.“

Odpojení od přirozeného prostředí

Lidé žijící blíže přírodě méně podléha­jí stre­su a zoufal­ství. Je to naše přirozené prostředí.

Odpojení od nadějné nebo bezpečné budoucnosti

Dep­rese se častěji vysky­tu­je u lidí, kteří mají poc­it, že ztratili kon­trolu nad svým životem.

„Když máš sta­bil­ní obraz sebe sama v budouc­nos­ti dává Ti to per­spek­tivu. Můžeš říct – momen­tál­ně mám blbý den, ale neb­udu mít blbý život.“

Pravá role genů

Dep­rese je čas­to přip­isová­na genům a geny její vznik skutečně ovlivňu­jí. Zdale­ka však v menší míře, než se před­pok­ládá (pouze v 37 % případů).

Pravá role změn v mozku

Změny v mozku probíha­jí na zák­ladě myšlenek a zkušenos­tí. Pokud jsme ponoření do zoufalých myšlenek více než do těch šťast­ných, přizpů­sobu­je se tomu i náš mozek a naše myšlení pak snáze sklouzne k neg­a­tivním myšlenkám.

„Být dobře přizpů­soben nemoc­né společnos­ti není měřítkem zdraví.“

Jak bojovat proti depresím

Teď již nejspíš tušíte, že doporučení, jak zatočit s dep­re­se­mi, budou založe­ny na před­cházení zmíněných „odpo­jení“, a ne na anti­de­pre­sivech. I když doporučení zahodit je, v pří­padě, že je užíváte, zde také nena­jdete. Spíš návod, jak se jich pos­tup­ně, v rám­ci konzul­tací s dok­to­ry, zbav­it. Ve zkratce:

Začněte trávit více času s lid­mi, které milujete.

Zkuste sociál­ní anti­de­pre­si­va. Spo­jte se s lid­mi kolem Vás. „Je to obno­va lid­ské přirozenosti.“

Najděte si smyslu­plnou prá­ci.

„Štěstí zna­mená mít oprav­dový poc­it, že jste poz­i­tivně ovlivnili něko­ho jiného.“

Jaký je Váš žebříček hod­not? Žijte podle něho a nejděte si komu­ni­tu, která ho má ste­jně nas­tavený, abyste se se vzá­jem­ně podpořili.

Buďte solidární a překone­jte závis­lost na vlast­ním já (egu). Otevřete svou mysl, objevte, co ve Vás dříme a co je jen vykon­struo­vané ego. Pocítíte pak větší moti­vaci k tomu, abyste o sebe lépe a zdravě pečo­vali a abyste vytvářeli vaz­by s ostatními.

Překone­jte trau­ma z dět­ství. Každý z nás zažil nějaké větší nebo menší trau­ma. Ta z dět­ství nás obvyk­le poškozu­jí nejvíc, pro­tože se pro­ti nim nedokážeme sami bránit, a tak při­jdeme s jiným vysvětlením či řešením. S tím pak obvyk­le celou záleži­tost v sobě uza­vřeme. Neu­vě­do­mu­jeme si, že nás i roky po té ovlivňu­je. Pokud se chceme posunout, je tře­ba celou záleži­tost pře­hod­notit, a to ideál­ně ve spoluprá­ci s někým, kdo nám pomůže vidět celou věc z jiných úhlů pohledu.

Získe­jte budouc­nost! „Děle­jte to, co chcete. Jste přece člověk. Žijete jen jed­nou. Co byste chtěli dělat mís­to toho – něco, co nechcete?“

Proč si knihu Ztráta spojení přečíst?

Kni­ha Ztrá­ta spo­jení mě zcela nad­ch­la pro svou čtivost, která je vzh­le­dem k odbor­no­s­ti a hro­madě studií, které obsahu­je, vel­mi přek­va­pu­jící, a pro jas­nou zprávu a návod, jak se depresí nado­bro zbav­it a ne je pouze tlu­mit vyšší­mi a sil­nější­mi dávka­mi antidepresiv.

Vřele ji doporuču­ji každé­mu, nejen trpícím dep­re­se­mi. Nas­tavu­je nám totiž zrcad­lo a ukazu­je hod­ně škodlivých návyků, které v dnešní době (ne)přirozeně sílí v každém z nás – lidé pracu­jí spíše jako osamo­cení roboti než žijící společen­ské bytosti, komu­niku­jí přes různá zařízení raději než naži­vo, podléha­jí mate­ri­al­is­mu a touze po jednoduchém a okamžitém řešení pomocí jed­né pilulky. Teď jsem v pod­statě pop­sala své já, pár let dozadu. A ani dnes nemo­hu říct, že jsem se od těch­to zvyků zcela oprostila.

Není pak divu, že počet lidí s dep­re­se­mi každým rokem ros­te a již teď dosahu­je celosvě­tově dle Svě­tové zdravot­nické orga­ni­zace něko­lik set mil­iónů2.

Hypnoterapie a deprese

A jak Vám s dep­re­se­mi může pomoct RTT hyp­noter­apie? Mno­ha způ­so­by! Pomůže Vám jas­ně určit trau­ma, které Vás tíží, a překonat ho, motivo­vat Vás ke změně živ­ot­ního sty­lu, posílit sebevě­domínajít Váš živ­ot­ní cíl.

Odkazy

1JOHANN HARI: Ztrá­ta spo­jení. Odhalte pravé příčiny dep­rese. Vydání první. Bratisla­va: vyda­va­tel­ství NOXI, 2020. ISBN 978–80-8111–530‑1.

2WORLD HEALTH ORGANIZATION: Depres­sion; dos­tup­né online: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/depression

Obsah

Líbil se vám článek?
Sdílejte ho dál.

Mohlo by se vám líbít: