Vzpomínám si, jak jsem se před časem poprvé začetla do knížky od Bruce Liptona. V té době jsem žila představou, že nás, především teď myslím naše zdraví, neduhy a tělesné proporce, geny z velké části předurčují.
To, že existuje věda, která zkoumá a odhaluje, jak naše myšlenky a pocity ovlivňují naše tělo, a to až na úrovni genů, mi přišlo neuvěřitelné a fascinující.
Přední biolog Bruce Lipton je jedním z odborníků, kteří se touto problematikou zabývají. Lipton, který je považován za průkopníka v oblasti epigenetiky, tvrdí, a výzkumy jeho i jeho kolegů také dokazují, že naše myšlenky a pocity mají přímý vliv na funkci našich genů.
Podle Liptona naše geny nejsou statické struktury, jak se dříve věřilo. Naše DNA, na které se nacházejí geny, není pevně určená a nezměnitelná. Naopak, její funkce a projevy mohou být ovlivněny vnějšími faktory, jako je životní prostředí, strava, ale také naše myšlenky a pocity.
Tenkrát, když jsem tyto informace hltala, se ve mně začalo bortit jedno z omezujících přesvědčení. Osvojila jsem si ho už v mládí od mamky, která ráda pronášela věty jako „svůj stín nikdy nepřekročíš“ nebo „máš, co Ti do vínku bylo dáno“.
Nutno dodat, že tyto věty používala nejčastěji jako obranu, když jsme se jí snažili přesvědčit, že by měla přestat s kouřením. Podle ní „buď někdo má na rakovinu plic umřít, anebo ne, s kouřením to nemá nic společného“. Ano, myslím, že i ona vždy věděla, že je to blbost.
Epigenetika jde však mnohem dál v tom, jak prostředí, v kterém žijeme a které si utváříme, ovlivňuje naše zdraví.
Jedním z klíčových myšlenek v Liptonově teorii je, že to, co vnímáme, má přímý vliv na naši biologii. Pokud vnímáme svět jako hrozivý a nepřátelský (ano, třeba v případě stresující práce), naše tělo se přepne do režimu “boj nebo útěk”, což může vést k dlouhodobému stresu a zdravotním problémům. Naopak, pokud vnímáme svět jako bezpečný a přátelský, naše tělo se uklidní, a podpoří se tak jeho schopnost regenerace.
Tento koncept byl popsán již mnoha studiemi a setkáte se s ním i v mnoha kurzech pomáhajících se stresem, hubnutím nebo uzdravením. Je důležitý, protože ukazuje, jak hluboce jsou naše myšlenky a pocity zakotveny v naší biologii. Pokud si udržujeme negativní myšlenky a pocity, může to mít škodlivý vliv na naše zdraví a přinést rozličné i fatální nemoci.
Naše tělo reaguje na naše myšlenky a pocity stejně reálně, jako kdyby byly fyzickou realitou. To znamená, že pokud chceme být zdraví, musíme pečovat nejen o své tělo, ale také o svou mysl.
Liptonova práce tak přináší nový pohled na zdraví a wellness. Nejde jen o to, co jíme, jak často cvičíme nebo jaký je náš genetický materiál. Jde také o to, jak se cítíme a jak vnímáme svět kolem nás. Pokud chceme být zdraví, musíme se naučit lépe kontrolovat a řídit naše myšlenky a pocity.
Ve světle Liptonovy teorie se tak nabízí celá řada strategií pro zlepšení našeho zdraví a pohody. Relaxační techniky, jako je meditace nebo jóga, mohou pomoci uklidnit naši mysl a tělo. Pozitivní afirmace mohou pomoci přeformulovat naše negativní myšlenky a pocity. A také se můžeme stát více vědomými našich emocí a naučit se je lépe řídit.
“Naše tělo reaguje na naše myšlenky a pocity stejně reálně, jako kdyby byly fyzickou realitou.”
S péčí o naše tělo i mysl jsme schopni aktivovat geny, které nám pomáhají cítit se plni energie, být zdraví, štíhlí nebo vypadat mladě, a zároveň vypnout geny, které tomu škodí.
Liptonova práce nám tak poskytuje fascinující a významný pohled na to, jak naše myšlenky a pocity ovlivňují, jací jsme uvnitř i navenek. Ukazuje nám, že máme mnohem větší kontrolu nad naším zdravím a pohodou, než jsme si dříve mysleli. A především nám dává nástroje a strategie, jak tuto kontrolu efektivně využívat.
Mně otevřela oči, dala mi nejdříve naději, a později jistotu, že my sami jsme strůjci svého štěstí. Teď se práce s myšlenkami stala v mnoha ohledech mým denním chlebem. Vím, že nám naše myšlenky určují, jací jsme a jací budeme. Náš život neurčuje to, co se nám stane, ať je to cokoliv, ale to, jak to přijmeme v podobě našich myšlenek a následně našich činů.
